Marlow.cz

 

Naše cesta začala už v pátek 19. března, kdy jsme nešli do školy a místo toho si zabalili a stejně jako o Vánocích, když jsme letěli do NY, odjeli do Birminghamu, což je největší město Alabamy. Naší host mum se totiž nechce brzo vstávat a je pro ni pohodlnější přespat v hotelu u letiště a den kdy odletíme strávit nakupováním s její kamarádkou Mary. Do nákupního centra jsme šli i v pátek a potom jsme si prohlédli centrum Birminghamu a zašli do thajské restaurace na večeři.

V sobotu 20. března jsme ráno odletěli nejprve do Charlotte v Severní Karolíně, odkud jsme pokračovali pětihodinovým letem přes skoro celé Spojené státy do Las Vegas, NV. Z letadla byla vidět krajina, jakou jsem v životě nespatřil. Samotné Las Vegas se nachází na rovině uprostřed ničeho. V pozadí jsou hory. Půda je tu suchá a Las Vegas je vybudovanou oázou. Toto město je známé jako centrum zábavy a kasin. Když jsem vystoupil z letadla, první, co mě praštilo do očí, byly výherní automaty, které tu mají i na letišti a tak můžete hrát při čekání na svůj let. Setkali jsme se s ostatními exchange studenty a mým kamarádem Janem Kokavcem ze Slovenska, se kterým jsme se potkali na East Coast Exploreru a na tento zájezd se domluvili, že společně pojedeme. Shodou okolností tu byla ještě Ruska a Němka, které jsme také znali. Jeden z řidičů autobusů byl emigrant z České republiky z roku 1984, takže jsme se průběžně společně o všem možném bavili.

 

První noc jsme se šli podívat na Freemont Street Experience, ulici plnou kasin a obchodů, která je zastřešená největší obrazovkou na světě. Pouštějí tu písničky a k nim na stropě něco promítají. Na mě největší dojem udělaly efektní simulace blesků. Las Vegas je nejhezčí právě v noci, kdy se rozsvítí všechna světla a město žije nepřetržitým proudem zábavy. Za svůj pobyt jsem tu viděl víc limuzín než do té doby dohromady. Každé desáté auto je tady limuzína.

 

Šli jsme se podívat na Stratosphere, což je nejvyšší budova v LV, ze které máte město jako na dlani a můžete tak vidět všechny ty pravoúhlé silnice a rodinné domky, které se táhnou do dálky, dokud je nezastaví hory.

  

 

 

Na pokoji jsme si užili hodně legrace. Nejenom že Arch zase všemožně perlil svými výroky, hláškami a agličtinou, ale také jsme se ho s Janem snažili přemluvit, čí země je ta lepší. Takže já jsem srovnával Pražský hrad a jejich hrad v Bratislavě, zatímco Jan zase svou strategii založil na porovnání Sněžky a Gerlachovského štítu. Potom mi pouštěl výroky Sloty o Maďarech. Bohužel myslím, že jsem ho překonal fackou Rathovi a házením vajíček na Andělu.

Další den nás čekala nejznámější část – Las Vegas Strip, dlouhá hlavní ulice, na které jsou největší kasina a hotely. Z 25 největších hotelů na světě se 18 nachází v Las Vegas. Je neuvěřitelné, kolik místa k ubytování tu je. Každý hotel připomíná nějaké místo na Zemi. Caesars Palace má připomínat Řím, Luxor je pyramida se sfingou, mají tu malou Eiffelovku nebo Benátky… Před hotelem Bellagio je slavná fontána, která podle hudby stříká vodu. V Bellagio také mají čokoládovou fontánou, která mě ovšem svou velikostí hodně zklamala. Většina mrakodrapů na mě působila příliš těžce. To se ale nedá říct o komplexu City Center. Nákupní centrum od renomovaných studií Danial Libeskind a David Rockwell se mi moc líbí. V jiném luxusním obchodním centru zase mají i točící jezdící schody. Šli jsme se podívat na vystoupení australské skupiny Human Nature, které sice nešlo srovnat se show na Broadwayi, ale i tak bylo dobré. Viděl jsem tu člověka z auta z okna za jízdy zvracet. I takové je Las Vegas – město zábavy a kasin.