Po návratu z Arkansasu jsme si doma jeden den odpočinuli a potom pokračovali dále na jih do státu Louisiana.
Cestu lesnatou Mississippi všichni prospali. Po mostě jsme překročili jezero Pontchartrain, které je vstupní branou do New Orleans. Vede přes něj nejdelší most na světě, po kterém jsme ale nejeli.

nekonečný most přes jezero Pontchartrain
Ubytovali jsme se v samotném centru ve stejném hotelu, kde byl Jai, na kterého jsme se tam přijeli podívat. Psal jsem o tom, jak jsme našeho host bráchu navštívili ve West Palm Beach na Floridě a šli na jeho baseballový trénink s Florida Marlins. Od té doby se toho poměrně hodně stalo. Hned po tréninku odletěl celý tým do New Orleans, kde mělo jejich soustředění pokračovat. Tam ale Jaiovi oznámili, že se ho rozhodli zbavit. Mají několik dobrých outfielderů a Jai by stejně pořád bojoval o to, aby hrál. V takovém případě jsou hráči buďto rovnou prodáni jinému týmu nebo se dostanou na seznam hráčů, kteří jsou volní. Jaie si z něj vybrali Sacramento River Cats ze Sacramenta v Kalifornii, kteří měli soustředění ve státě Washington, kam Jai odletěl. Tam se mu moc nedařilo, a tak putoval do Kansas City Royals, pro které hraje za Omaha Royals. Přestup je sice změnou, ale ne k horšímu. Naopak doufáme, že se mu podaří prorazit, vyniknout a upevnit si místo pro Major League zápasy. Tento víkend hrají s New Orleanským týmem, a proto jsme měli důvod navíc se do tohoto města podívat.

můj host brother Jai Miller ještě za Florida Marlins
Hned první večer jsme šli na Jaiův zápas. Na hřišti ho jde rozhodně podle jeho osobitého stylu poznat.
I druhý večer se hrálo a Jai několikrát míček skvěle chytil i odpálil. Zbývá mu už jen vylepšit statistiku ze začátku sezóny a vše pro něj nakonec bude lepší, než kdyby u Marlins zůstal.

Jai odpaluje při zápase.

Jai je center outfielder.
Ve dne jsme se procházeli po městě. New Orleans se od ostatních amerických velkoměst hodně liší. Především kvůli své atmosféře, kterou si uchovalo z dob kolonizace. Vytvářejí ji historické čtvrti jako French Quartetrs. Je v nich spousta obchůdků a kaváren. Domy tu mají vysunuté kované balkony podepřené litinovými sloupy. Nejznámější ulice je Bourbon Street, kam jsme několikrát šli. K večeru se na ní otevřou noční kluby a začne připomínat menší Amsterdam.
Je na ní také známý obchod s Voodoo panenkami, které ostatně najdete po celém městě.

New Orleans, Lousiana

Bourbon Street
Nejfotografovanějším místem je Old Jackson Square a především na něm nejstarší katedrála ve Spojených státech: Saint Louis Cathedral. Pro ni zpívá sestra našeho host fathera, která v New Orleans bydlí, a my ji později měli možnost potkat.

Saint Louis Cathedral

Koupil jsem hlavu aligátora, která je podstatně menší než tahle.
Na náměstí jsme si zase pronajali kočár a svezli se po okolí. Obědvali jsme v restauraci Bubba Gump. Ta je inspirovaná filmem Forrest Gump a s jiným jídlem než krevetami v ní nepočítejte. Mají stejné logo jako Bubba Gump Co. ve filmu a jako dekoraci věci z natáčení. V restauraci jsme se náhodou potkali s hráči New Orleánského baseballového týmu, proti kterým Jai hrál. I to svědčí o kvalitě této restaurace, kterou nenajdete pouze v New Orleans ale napříč USA a i v jiných zemí. Poseděli jsme ve slavné kavárně Café du Monde, která leží poblíž Francouzské tržnice, kde jsme také dobrou chvíli strávili koukáním po suvenýrech. Tam nás zarazilo množství hlav krokodýlů, které byly lacino na prodej. Aligátoři v deltě Mississippi běžně žijí. Myslím si, že tyhle pocházeli z chovu na maso. Každopádně jsem jednu vypreparovanou hlavu aligátora koupil. Už jen proto, že kdybych to neudělal, litoval bych toho po dlouhou dobu stejně, jako když jsem od překupníka v čínské čtvrti v New Yorku nakonec nekoupil kradené hodinky Rolex a s kamarádem si to doteď vyčítáme.
Většině lidí se nejspíše při vyslovení New Orleans vybaví hurikán Katrina a v současné době aktuální únik ropy do Mexického zálivu, který městu vůbec neprospěje. Už tak je na něm vidět chudoba. Poslední den začalo pršet, a tak jsme museli zrušit domluvenou strašidelnou exkurzi po hřbitovech a pouze projeli kolem Superdomu, což je největší krytý stadion na světě.
Vrátili jsme se do Alabamy zase pozdě večer a mě čekal poslední den v Americe, ve kterém jsem měl jediný úkol: sbalit si!