Marlow.cz

Pár dní po tom, co skončila škola, jsme odjeli do Arkansasu a dva dny strávili v Memphisu, Tennessee.

Čím více se blížil konec školního roku, tím méně jsme se učili a měli hodně volného času. Dva týdny před koncem měla naše škola svůj Awards Day, při kterém všichni studenti šli do tělocvičny, kde nám rozdali diplomy. Ceny byly udíleny vždy čtyřem lidem s nejlepším skórem v předmětu, a proto nakonec skoro každý s nějakým oceněním domů odešel. Poslední týden do školy nemuseli chodit seniors, studenti posledního ročníku, a tak byla většina mých hodin poloprázdných. Naposledy jsem do školy šel 21. května. Vysvědčení nám poslali poštou. V pátek se také na fotbalovém hřišti konala graduation – událost, při které maturantům předají diplomy, oni vyhodí čepice do vzduchu a končí tak pro ně povinná školní docházka. Naposledy jsem se tedy viděl s většinou kamarádů a lidí, kteří mě tento rok obklopovali.

 

Ve středu ráno jsme autem odjeli přes Mississippi a Tennessee do Jonesboro. Cestu nám zpestřila nevídaná bouřka, která nás zaskočila na posledních kilometrech. Začalo pršet tak intenzivně, že nebylo vidět na krok a pod mostem na dálnici vzniklo parkoviště. V Arkansasu jsme se setkali s oběma dcerami Betty a jejich dětmi, za kterými jsme tam jeli. Další den měl graduation Caison, který ukončil 6 let školy. Tato graduation oslavuje to, že dítě ukončilo kindergarten a elementary school. I když nejde o tak důležitou událost, jakou je graduation z high school, šlo vlastně o důvod naší cesty tam. Zašli jsme se podívat na baseballovou hru Luka. Bylo legrační sledovat pětileté kluky, jak se snaží trefit pálkou do míčku a rodiče, kteří jim v tom drží palce. Luke mě mile překvapil a byl v týmu jednoznačně nejlepší. Hned napoprvé odpálil míček tak daleko, že stihl oběhnout všechny mety! Následovala řada rodinných večeří a nocí strávených povídáním.

Potom jsme my a nejstarší z dětí: Caison a Eme odjeli do Memphisu. Prošli jsme se po Beale Street, ulici známé kvůli jazzovým klubům a barům. Obědvali jsme tam v Hard Rock Cafe. Svezli jsme se po městě v kočáru taženým koňmi a centrum tak do detailů poznali. V pět hodin jsme šli do The Peabody Hotel, kde už tou dobou čekala spousta lidí na místní atrakci – pět malých kachen. Ve vestibulu hotelu mají malou fontánu, ve které tyhle kachny plavou a v pět hodin je z ní personál odvede po červeném koberci do výtahu, kterým odjedou do klecí, kde jsou přes noc. Stalo se z toho něco, co nesmíte, pokud jste poblíž hotelu řetězce Peabody minout. Viděli jsme hotel, ve kterém byl zastřelen Martin Luther King. Zřejmě proto že začaly velké prázdniny, se nám nedařilo najít volný hotel. Podařilo se nám to až na poosmé a nešlo o třídu, na kterou je naše host mum zvyklá. Zvlášť když nám v kuchyni přeběhla myš.

 

 

Celý druhý den jsme byli v Gracelandu. Tam bydlel Elvis Presley a nyní se můžete do jeho domu podívat. Přes ulici je mu věnováno další muzeum s několika výstavami. U plotu Elvisova domu jsme už jednou byli a já a Arch tam zanechali své podpisy. Tentokrát Betty koupila vstupenky do něj a muzeí. Naštěstí šlo o VIP tour, takže jsme na nic nikde nemuseli čekat. Samotný dům je uvnitř vkusně vybaven. Druhé poschodí stále slouží Elvisovo potomkům, kteří dokonce v době naší návštěvy byli doma. Zepředu se mi dům líbí, ovšem zezadu jde o splácaninu. Uprostřed zahrady je také postaveno několik budov a nesmyslných plotů a cestiček. Elvis Presley má na pozemku i hrob. Vedle něj leží jeho rodiče, bratr a manželka. V muzeích jsou k vidění Elvisova auta, oblečení a dokonce i dvě soukromá letadla, do kterých se dá jít.  

 

 

 

Domů jsme dorazili pozdě večer a bylo příjemné, spát opět ve své posteli.