Zatím se nestalo nic velkého, o čem bych mohl napsat. Do Prahy přijela jedna z Archových sester, která se rozhodla spolu s kamarády z vysoké o prázdninách uskutečnit cestu po Evropě. V České republice strávili 4 dny. Celý jeden den jsem je provázel po Praze a na další den měl s nimi naplánovanou plavbu na parníku po Vltavě, kterou se mi povedlo prošvihnout. U jednoho z automatů pro turisty, které vyrábějí pohledy, jsem se pak s Archovou sestrou vyfotili a poslali jsme mu do Thajska pohled s naší podobiznou a výhledem na Pražským hrad.

Před týdnem jsem zase posílal vánoční balíček mé rodině a tak dále. Nenashromáždilo se toho však tolik zajímavého, co by vydalo na pořádný článek.

Co se týče mě, tak já uměl relativně dobře anglicky, už když jsem tam jel. To bylo ale v Alabamě úplně jedno. Běloši mají stejně svůj přízvuk, o černošském ani nemluvě. Ale zvyknul jsem si. Ve škole jsem ale patřil mezi tišší, což je dáno mou povahou. Ani v ČR toho zbytečně moc nenamluvím. Chce to v tomhle prostě nebýt nesmělý a pokusit se být crazy jako ti Američané . Stejnak odjedeš a většinu lidí potom nejspíš nepotkáš, takže si můžeš i zkusit hrát jakousi divadelní roli a chovat se tak, jak se normálně nechováš. Chce se to prostě nebát toho, že je obtěžuješ, a přicházet se svými tématy k hovoru (cos viděla za film, že nechápeš pravidla baseballu atd. )

Hlavu vzhůru! Ze dne na den všemu rozumět nebudeš, ale uvidíš po roce.