Marlow.cz

Aby byl příběh úplný a já mohl tuto kapitolu považovat za uzavřenou, napíši vše, co se týče mého prvního hostfathera Terryho Hargetta. Na tohoto člověka nikdy nezapomenu. Je to ten největší lhář, jakého jsem za svého života potkal. A odtud pramení ostatní problémy…

Z článku Rodina nerodina víte, jak jsem se k němu dostal a v ostatních mých příspěvcích se s ním objevili různé příhody. Zde bych chtěl to vše shrnout a hlavně napsat to podstatné: pravdu, ať bude znít jakkoli bláznivě.

Terryho původ a rodina 

Nejzajímavější jsou lži o jeho původu a rodině. Před tím než jsem měl do Ameriky odletět a zkontaktovali jsme se, uváděl v papírech jako své rodiče Randalla a Betty Miller (mojí nynější hostfamily). Uváděl, že ho adoptovali. Od mého příjezdu se ale stali věci, které naznačovali, že tomu tak být nemusí. I když Terry jezdil jejich auty, navštěvovali jsme je a on Betty říkal mami, Randallovi vždy říkal pouze Mr. Miller. Přišlo mi to zvláštní, když s nimi podle něho vyrůstal a oni ho adoptovali. Millerovi totiž skutečně adoptovali Jaie (podle Terryho později než jeho). Ten ale s Randallem šprýmuje a chová se jako jeho syn, proč on ne? V domě Millerových je místo, kde má každý složku s důležitými papíry (očkování, diplomy…). Svou složku má i Sydney, což je naše kočka, ale Terry ne! V domě nejsou žádné Terryho fotografie, místo toho stohy diplomů a fotek Jaie. Terry vždy kladl důraz na to, že jsou jeho rodiče bohatí. Řekl mi, že byt, ve kterém bydlí, pro něj koupili. Jednou mě Betty vyzvedla po škole a měla mě zavést domů. Věděla ulici, ale netušila, jaký barák to je! Trochu divné, ne? Jednou po škole pro mě přijel černým Cadillacem a chlubil se, že mu ho rodiče koupili k narozeninám. (Proč s ním tedy nejezdí?)

A teď se podržte, nebudu vás dlouho napínat:  Randall a Betty nejsou jeho rodiče, ani ho neadoptovali! Jeho skutečný původ nikdo s jistotou neví. Pan Williams říká, že každému tvrdí něco jiného. Od Betty vím, že existuje jeho pravá biologická matka, která bydlí v Atlantě. Terry se s ní moc nevídá, protože ho zavrhla kvůli jeho sexuální orientaci. Millerovi ho znají pouze 1 rok, kdy pro ně začal pracovat v pohřebním ústavě. Terry se ale snaží vžít do role, že to jsou jeho rodiče a Betty říká mami! Ať to zní jakkoli bláznivě, je to fakt! Z toho pramení spousta lží, které napovídal kolem typu: „Já když si vzpomenu, jak jsme s Jaiem proháněli fourwheelera!“ „Tohle je pokoj po mně!“ atd. Terry nemá zábrany a takové lži říká i v jejich domě, pokud ví, že ho neslyší.

Musíte si uvědomit, že tohle všechno jsem se dozvěděl až časem po 3 měsících! Do té doby jsme skutečně všichni žili v přesvědčení, že Terry k Millerovým patří. Nyní vím, že ho Millerovi rádi nemají. Jediný vztah, který mezi nimi existuje, je vztah pracovní. Terry má ovšem takovou povahu, že se na ně nalepil a prahne po jejich penězích. Pořád od nich něco chce. Aby mu půjčili auto, mohl se u nás najíst …

Sexuální orientace

Styl, jakým Terry mluví a chová se, nám napovídal, že je gay. Já nad tím nikdy radši hluboce nepřemýšlel, protože k nám nikdy žádné choutky neměl. Jak jsem ale už napsal, zval si domů různé přiteplené kamarády a tvrdil o nich, že jsou jeho bratranci. Pokoušel se začít chodit s mým spolužákem! To, že je gay, už teď máme potvrzené. (Když jsme naší koordinátorce nad ním Vicky řekli, že se domníváme, že je gay, pověděla nám, ať na něj nekoukáme zvenčí, ale poznáme, jaký je uvnitř. Podle mě ubytovat dva kluky u gaye normální není.)

Věk

Terry nám tvrdil a v papírech agentury stálo, že je mu 23 let. Ve skutečnosti je Terrymu 21. Důvod téhle lži je prostý. Jednak si přál, abychom si mysleli, že dokončil college a mohl nám tak povídat o svých vynikajících výsledcích ve škole. Svůj věk také zfalšoval kvůli tomu, aby mohl pracovat pro AISE jako koordinátor.

Zloděj

Terry nám také ukradl peníze. Psal jsem a napíši znovu o příhodě, kdy Arch ztratil svojí MP3ku a Terry mu řekl, že to není problém a koupí si novou. Potom ho požádal o kreditku, aniž by Arch přesně věděl k čemu. Následně mu z ní koupil nějaký hudební přehrávač. Arch neměl možnost si ho vybrat. O týden později Arch svou kreditku nemohl najít. Rodiče mu napsali, že z ní někdo odčerpal $500. Měli jsme právo se domnívat, že to byl on. Postupem času se ukázalo, že peníze z kreditky zmizeli v ten samý den, kdy Terry Archovi koupil onen hudební přehrávač. Banka navíc poskytla seznam míst, kde byla kreditní karta použita. Kromě poplatku za parkování na letišti se tam objevil i obchod v Selmě, kde si Terry pravidelně kupuje cigarety. Ukradené peníze potom musela řešit Vicky, která to také pověděla Betty. První den, kdy jsme se přestěhovali k Millerovým, za mnou nahoru do pokoje přišla Betty a zeptala se mě, zda nám nějaké peníze ukradl. V tu dobu jsem nevěděl, že není jejich syn, a proto jsem byl zaskočený a bylo to těžké, povědět matce, že pravděpodobně její syn krade. Betty ale reagovala tak, že věří, že nám ty peníze ukradl! V tu chvíli jsem pochopil, že na něj mají podobný názor jako my. Proto nám Betty koupila dva trezory, abychom se po naší zkušenosti cítili v bezpečí a naši rodiče neměli obavy. 

Chování

Největší problém pro mě bylo Terryho chování. Po většinu času s námi mluvil rozkazovacím tónem. Uvedu příklady konverzací:

„Petře, někam jedu. Chceš jet se mnou?“                

 „A kam?“   

„Petře, někam jedu. Chceš jet se mou?“        

„Ale kam?“                                                

„Tak zůstaň doma, jestli chceš.“             

„Tak dobře.“ 

Naštvaně odejde do svého pokoje a po chvíli řekne: „Obleč se. Jedeš se mnou.“

Jednou ráno mě vzbudil s tím, ať vyvezu popelnici na hlavní silnici. Bylo to příjemné probuzení. Zdůraznil, že to mám udělat hned. Protřel jsem si tedy oči a vyšel v pyžamu ven to udělat.

Zmínil jsem se už taky o tom, kterak nás jednou nesmyslně odvezl k holiči. Archovi vybral účes a zkrátili mu vlasy tak, že má Arch výhrady ke svým vlasům doteď.

Nikdy jsem netušil, co myslí vážně a co ne. Po Archovi pořád chtěl, aby mu jeho otec, který je doktor, poslal prášky na hubnutí. K Vánocům si přál, abychom mu koupili notebooka. Vtipné bylo, že Archův táta si s ním začal psát maily už před tím, než Arch přijel a Terry plánoval za nimi do Thajska přijet. Jak si pořád dělám srandu: aby se tam na ně nalepil tak, jako tady na Millerovi.

Cizí jazyk

Terry na mě někdy promlouval neznámým jazykem. Například jsme nakupovali ve Walmartu a on chtěl, abych dal do košíku mléko. Místo toho, aby mi to řekl anglicky, pověděl něco jako: „Kekýhe pore.“ Bylo evidentní, že to není angličtina a tak jsem nechápal, co mi říká, i když jsem většinou uhodl, co po mně chce. Pak zase začal mluvit anglicky. Jak se později ukázalo, Terry měl potřebu se s námi vytahovat. Dělalo mu dobře, pokud před cizími lidmi na veřejných místech na nás mohl takhle promluvit a my se potom museli stát součástí jeho hry, vymýšlet si slova a odpovídat mu v cizím jazyce. Jednou když k nám v tomto cizím jazyce mluvil už dobrých pět minut, rozhodl jsem se ho nakonec zeptat, co to má jako být. (Do té doby totiž nějak samo vyplynulo, že chce, abychom mu odpovídali a vymýšleli si s ním.) Terry mi odpověděl, že na nás mluví španělsky a dál rozváděl, jak dlouho se už španělštinu učí. Mně to přišlo trochu neprozíravé, mluvit na nás před ostatními španělsky, když v USA mluví španělsky kde kdo a mohli by mu tak rozumět. Když jsem se zaposlouchal do toho, co nám vlastně říká, stále opakoval jakési „pokýa santá“ , což nic neznamená. Pochybuji tak, že na nás kdy španělsky vůbec mluvil.

Práce koordinátora AISE

A teď si představte, že takový člověk zároveň pracoval pro AISE a byl naším koordinátorem. To činilo naši situaci o to těžší a bezradnější. Proč se stal Terry koordinátorem? Odpověď je jednoduchá. Pro peníze. Přesto, že se dušoval (lhal), že vše dělá zadarmo, za umístění prvních dvou exchange studentů se dostává po $400, pokud umístíte více, plat je vyšší. To je důvod, proč se nás v Selmě sešlo 12!

Nemusím vám vysvětlovat, že se Terry jako koordinátor nechoval. Naše problémy neřešil a nechtěl je ani slyšet! V zkratce připomenu příběh kluka z Vietnamu, který se rozhodl stěžovat a změnit rodinu. Terry byl na něj naštvaný, mluvil sprostě, vyhrožoval a nás ostatní se snažil zastrašit. Vietnamce nakonec přestěhoval k nám do Selmy, aby ho mohl, jak sám jednou řekl make him mad. Vietnamec Vy působil Terrymu hodně problému. Terry odmítal dojet pro jeho laptop a věci, co zůstali v Haynevillu. Vy je nyní na Floridě.

 

Také zmíním podmínky, v jakých byla umístěna Marcela. Představte si slum, špínu a černochy. Jejich dům vypadal, že se co chvíli sesype. Marcela chodila na Southside High School, což je snad ještě horší škola než Selma High. Na Southside je ale pár bílých, které napočítáte na prstech jedné ruky. Na této škole už studenti zabili 6 učitelů. Není to prostředí vhodné pro výměnnou studentku.

Také už vím, co si Terry a Yuta šeptali v tu noc, kdy přijel. Terry se s ním bavil o sexu. Konkrétně otevřel a prohlížel si s ním porno stránky na internetu. Yutovi taky povídal, jak v bytě pěstoval marihuanu. Prý to vše musel vyklidit a přestat jí kouřit, když si vzal k sobě exchange studenty.

 Závěrem

I když to vypadá, že jsme měli hodně důvodů ke změně rodiny a odvolání Terryho z postu koordinátora, nebylo vůbec jednoduché toho docílit. (Mimo jiné proto, že jak jsme po čase zjistili ani Vicky, koordinátorka nad ním, není nejlepší. Je sice 100krát lepší než Terry, ale má tu povahu, že si naše problémy v Selmě nechtěla připustit.) AISE nakonec Terryho skutečně odvolala. Terry nyní začal pracovat pro jinou organizaci zprostředkovávající výměnné pobyty (!), a tak s námi na Dallas County High School začala chodit holka z Mali. Terryho stále čas od času vídám, ale žádost o přátelství na Facebooku mu budu ignorovat už navždy.

K fotografii nalevo: Seznamte se s Terrym (první zleva). Tuhle fotku jsme měli vystavenou v obývacím pokoji na stole (!) a bylo tak alespoň o srandu postaráno. Terry takovéhle oblečení běžně nenosí! Jenom na diskotéku. Naopak působí na první pohled velice seriózně, do práce nosí oblek…

Nyní vím, že existuje Committee for Safety of Foreign Exchange Students, na kterou jsme se mohli obrátit a také to, že se podobné a ještě horší příběhy dějí – viz zprávy na CNN .

Kdo je za to odpovědný?

Otázku, kterou si položí nejspíše každý čtenář tohoto článku je, jak je možné, že se mi něco takového mohlo přihodit. Já v mém příběhu vidím shodu nešťastných náhod. Protože svět a zejména USA zasáhla recese, je možné, že se tato atmosféra krizové paniky projevila v nedostatku tradičních hostitelských rodin. Proto se agentuře hodilo, že se našel Terry, který se tou dobou rozhodl, že si přivydělá. Neprošel nejspíše dostatečnou kontrolou a stal se koordinátorem. Nemyslím si, že výběr agentury hraje v osudech studentů velkou roli. Problémy mají různí studenti napříč agenturami. Spolupracoval jsem s českou AISE, která projevila velkou snahu mi pomoci. Dříve než ale přišla pomoc od nich, mé problémy se vyřešily náhodou. Od samého začátku jsem v tom všem viděl dobrodružství, pozitiva a cenné zkušenosti, které mě lépe vyzbrojí do nepohody. Nepředstavujte si, prosím, že se něco podobného přihodí vám, protože příběh Marlowa je a už navždy zůstane special. Kiš-kiš. 

Budu rád za komentáře všech Čechů, kteří Terryho znají.